Čtvrtý díl komixu Přemyslovci pojednává o příběhu hrdinného oře.
Za vlády Křesomysla prožívalo velký rozvoj hornictví. Kníže nechal vybudovat mnoho dolů a zajistil tak dostatek práce pro přibývající horníky.
Zemědělství oproti tomu upadalo víc a víc, vesničané se obávali slabé úrody, která by zapříčinila hladomor.
Křesomysl jejich strach nebral na vědomí. Vychutnával si bohatsví, které jeho muži nacházeli pod zemí. Zlata, stříbra i drahocenných rud měl nadbytek a on něco tak bezcenného, jako bylo obilí či ovoce, se nezajímal.
Horymír, vladyka neumětelský, zkoušel s panovníkem vyjednávat, ale ani jeho slovo nepomohlo. Kníže se na něj navíc rozzlobil, že se stará o cizí věci.
Horymírovo nešťastné vyjednávání se doneslo také k hornkům, kterým se jeho chování pranic nezamlouvalo.
Za tmy se vydaly jako odplatu do Neumětelů založit požáry.
Když Horymír oheň zpozoroval, bylo už téměř pozdě. Nebýt jeho statečného koně Šemíka, který ho v posledním okamžiku zachránil ze začouzené vísky, byl by býval přišel o holý krk.
Živý, zdravý ale bezjakéhokoliv majetku a s užírajícím pocitem bezmoci přečkal noc v lese nad Neumětely, pozorujíce mizet rodnou vesnici v plamenech.
Za úsvitu se rozhořčen navrátil domů, kde po sobě oheň zanechal strašlivé upomínky. “Ať zčernám jako uhel, ať mne rozsekají mým vlastním mečem, jestliže všechno to nepomstím, jestliže jim všechno nesplatím! A víc a hůř!”
Noc na to se vydal do nejbližších dolů, kde se pomstil stejnou mincí.
K jeho smůle byl však při činu přistižen a hned druhého dne odveden ke knížecímu soudu.
Křesomysl však zdaleka nebyl nestranný. Za pravdu dal horníkům a Horymíra poslal na popravu. Jeho poslednímu přání, projet se ještě jednou na věrném oři, se navíc vysmál: “Jeď si! Ale Šemík bez křídel ti nepomůže.”
Avšak kníže netušil, že Šemík byl odhodlán znovu zachránit svého pána i za cenu nejvyšší. Jen co ho Horymír osedlal, vrhl se střemhlav z věže Vyšehradu.
Když však byli v bezpečí, Šemík padl vysílen a už mu nebylo pomoci.
Horymír dlouho oplakával věrného druha, který za něj položil život. Za Neumětly mu nechal vystavět mohylu a poté se se zbytkem přeživších vesničanů dal do obnovování vísky, kde nezůstal kámen na kameni.
Líbí se vám komix? Další mojí tvorbu najdete tady.
bnhb
Pěkné ale chudák kůň.
jo bylo to dobré ale je mi líto toho koně.